Dětská soutěž 2017 - práce Michaly Vránové (celý text)
VYSOČINA
Přiběhla ke mně, skoro nepozdravila a začala básnit. Holčička s jiskrami v očích, srdcem na dlani a úsměvem na tváři. Byla tak krásná, vypadala šťastně, jako by nepocítila nikdy smutek. Ale když začala vyprávět, smích ji přešel.
Povídala dlouho o tom jaká byla, jaká je teď. Povídala o tom, kde žila, s kým žila a co se jí stalo. Měla silný příběh. Nebyla tak malá, jak jsem si myslela, právě naopak byla o tři roky starší, ale jako by ji ta tragédie pohltila, jako by zastavila čas v její bublině. Teď stála vedle mě se srdcem na dlani a s příslibem toho, že bude mít kamarádku. Přišla sem nedávno, oba rodiče jí umřeli a ona si tu chtěla odpočinout. V místě, které jí nic nebude připomínat. Snad.

























